In love with the feeling that she loves him
I love my boyfriend ♥

nevím co bych řekla...

8. prosince 2010 v 19:15 | Kattyлa* |  Vlna myšlenek
Kdo hledá skutečnost, nenajde. A když najde tak ho zničí...

Dlouho jsem tu nebyla, a teď ani nemám náladu nic psát... Dozvěděla jsem se, že pravděpodobně žiju ve světě, kde mě i to pro co dělám všechno mě dokáže tahat za nos, lhát mi a podvádět mě. Jsem jak chodící troska s kudlou v zádech. Cítím tu bolest, cítím jak mě to v tom hrudníku u toho orgánu bolí, jak nemám chuť k jídlu, jak nemám chuť se smát, jak se cítím slabá, jak sotva vkročím mezi lidi.

Zkrátka si z toho vemte, za pár dní je to půl roku co jsem šťastná, ale v momentální chvíli půl roku, co mi jeden milující člověk lže do očí. A stop pauzám, koncům a hádkám přes facebook či mobil, teď budu já ta zlá a teď já se mu podívám hluboce do očí aby viděl jak mi je, aby viděl tu ukrutnou bolest v očích, aby viděl ty skleněné potopené oči.

Bojím se odpovědi, ale chci znát aspoň zpoloviny pravdu, abych se necítila jako hadr na hraní.

Svojí lásku jsem dala, někdo mi jí ale vzal, toho kterého jsem milovala, milovat budu dál.

Miluju ho proto co pro mě udělal ale nesnáším ho za to jak mi dokáže lhát do očí.

Pláču
 

A podzimní prázdniny jsou opět pryč...

31. října 2010 v 20:21 | Kattyлa* |  Vlna myšlenek
A tak nám podzimní prázdniny utekli jak voda. A celé prázdniny jsem v podstatě proválela s Tomem. I tak jsem se nenudila a nemůžu říct že prázdniny neužila. Ven jsem sice nechodila, alkoholového ponocování jsem se také nezůčastnila a co? Přesto jsem si to užila. A strašně moc to uteklo.
V pátek mi mamča se svým přítelem odletěli do Číny. A tak musím těch 10dní si vytrpět u babičky (to zas budou kila navíc a to zas budou světový hádky). Zkrátka si budu ,,užívat" u babičky. Ovšem víkendy strávím doma se svojí ségrou.
V sobotu jsem se rozhodla, že asi po měsíci a půl půjdu na discotéku. I když jsem věděla že to bude otrava a nuda když tam nebudu mít Toma. A měla jsem pravdu. Jela jsem se ségrou a kámoškous nějakým klukem a myslela jsem že to auto se brzo rozpadne. V každý zatáčce auto divně vrzalo, sice vrčelo jako vytuněnej sporťák, ale přitom to byla polorozpadlá konzerva a hudbu nám pustil na ještě snad větší volume, nežli hráli na té discotéce. Také to bylo poprvé co jsem se z discotéky vracela v  půl 5 ráno. A to ještě nemluvím o tom, že se měnil čas takže mít letní čas, vracím se domů v půl 6. Je to celkem zábava být o hodinu dýl na zábavě, ale námaha protože když jsem se ve 2:58 podívala na hodiny a najednou opět 2:00 říkala jsem si ,,no sakra ve 3:00 už jsem v háji, a zase jsou 2 hodiny ráno." A tak jsem dorazila se ségrou domů v 4:30 přičemž jsem si řikala že to je jako 5:30 a v tu dobu vstávam normálně do školy.
Jinak jak jsem řikala bez Toma jsem se tam naprosto nudila. Občas si zatancovala, párkrát se napila, jinak jsem to proválela na sedačce nebo na stole (nemyslete si o mě nic špatnýho).

A najednou zas neděle a a další den vstávání do školy, učení, povinnosti a žádné prázdniny. Jak ráda bych měla prázdniny a trávila je opět se svým milým.

I don't know what to do

27. října 2010 v 20:10 | Kattyлa* |  Vlna myšlenek
Je velice zvláštní a směšné, když se pohádáte po 13 letech s nejlepší kamarádkou která vás pošle zvysoka do hlubokého lesa, veškerou vinu hodí na vás a je konec. A ještě dodá že vám do prdele nepoleze. A po několika měsících, kdy nemá skoro žádnou kamarádku si vzpomene na vás.
Přesně právě tohle teď řeším. Nejlepší kamarádka, která o mě věděla naprosto všechno se jednoho dne změnila a udělala mi to, co bych jako nejlepší kámošce ani té kterou nemám ráda, nikdy neudělala. A přesto to ona chtěla udělat, naštěstí se jí to nepovedlo ale už jen za pokus jsem se s ní přestala mluvit. A nakonec jsem mohla za všechno já. A dnes se mi sama od sebe ozvala že jí to mrzí, že není hezké aby po 13 letech jsme byli nepřítelkyně (a to se stát může) a jestli mě také nemrzí to co se stalo. Samozřejmě že mrzí, hlavně to jak se ona ke mě zachovala, ale co se stalo, stalo se a ke všemu že jsem definitivně řekla ,,Tuhle osobu a tyhle časy už nechci nikdy vrátit" protože mi bylo fakt ouzko, když vám kamarádka udělá takovou nevděčnost a pošle vás do háje. Ale co, proč si zbytečně dělat nepřátele. Sice život bez nepřátel by nebyla sranda, ale zkuste si to s vaší nejlepší bývalou kamarádkou. Jaký názor na to máte vy?
Opravdu sama nevím co si o tom mám myslet. A jestli chcete slyšet aspoň jeden s důvody proč vznikla naše hádka. Snažila se někdy vaše nejlepší kamarádka něco mít s vaším klukem? A ještě když jste u toho byli vy sami? To je trochu velká bomba!
A já jí teď mám odpustit? Ne. Tohle jí nikdy neodpustím, ale rozhodně nechci být ta hádavá. A tak co, prostě nevím co mám dělat.

Kam dál

Reklama